Kastrace

2 hlavní důvody, proč nechat fenu vykastrovat

  1. Nemoci :

Je prokázáno výrazné snížení rizika vzniku nádorů (rakoviny) mléčné žlázy u fen, které byly vykastrovány v mladém věku. Zároveň se zbavíte rizika pyometry = zánět dělohy, což je velice vážné onemocnění zvláště starších fen, neléčené končí ve většině případů smrtelně. U fen se též ve vyšším věku může vyvinout cukrovka, díky působení pohlavních hormonů z vaječníků.

  1. Březost:

Nechtěná březost je většinou nejčastějším důvodem kastrace fen. Odpadne hlídání hárající feny 2x ročně, starosti s umístěním nechtěných štěňátek.

 

Kastrace a pověry: fena


 

Fena ztloustne a zleniví

NE, zda bude zvíře tlusté a líné závisí pouze na způsobu výživy a množství pohybu stejně jako u nekastrovaných zvířat.


Fena musí mít alespoň jednou štěňata

NE, bylo vyvráceno, že by jedna i více březostí zabránily jakýmkoli potížím spojovaným s nevykastrováním (zánět dělohy, nádory na mléčné žláze)

 

Stačí aplikovat „injekci proti hárání“ místo kastrace

NE, tyto preparáty jsou značným zásahem do těla zvířete. Nesou s sebou vysoká rizika – často po nich vznikají záněty dělohy, můžou tlumit kostní dřeň a tím způsobovat vážnou anémii (nedostatek červených krvinek), jsou často nespolehlivé (jejich účinnost nemusí trvat tak dlouho, jak udává výrobce a může dojít k nechtěnému nakrytí). Nevyřeší rizika vzniku cukrovky či cyst nebo nádorů na pohlavním aparátu fen.

 

Fenka je už stará, nehárá, nemá tedy cenu jí kastrovat

NE, u starých fenek se už sice nesníží riziko vzniku nádorů mléčné žlázy, ale odstraní se riziko vzniku zánětu dělohy, nádorů na vaječnících, děloze. Navíc i starší fenky stále mohou zabřeznout, což s sebou nese větší rizika než u mladých fenek.

 

 

3 pádné důvody, proč nechat kočku vykastrovat


Nemoci:

FIV (Feline immunodeficiency virus) a leukemie koček jsou pro kočky nebezpečné nákazy, které ohrožují jejich život. Jsou přenášeny slinami. Když se kočky perou nebo páří, možnost přenosu nákazy je větší. Vykastrované kočky se tolik netoulají, nebrání své území a neperou se s ostatními kočkami. Proto pravděpodobnost poranění a přenosu infekce slinami je minimální.

Značkování a toulání:

Nevykastrovaný kocour si značkuje své území silně páchnoucí močí. Bude to dělat jak v domě, tak i venku na zahradě. Často zmizí na celé týdny a vrátí se poraněný, někdy s infikovanými ranami. Většina koček, které skončí pod koly aut, jsou nevykastrovaní kocouři! V jedné studii byla kdysi délka života klasického venkovního nevykastrovaného kocoura spočítána na přibližně 3 roky, poslední dobou díky péči a kastraci se průměrný věk kočky zvýšil na 14 let….

Březost:

Již půlroční kočka může zabřeznout. Může mít až tři vrhy za rok, každý po 3 až 6 koťatech. To znamená, že každým rokem je třeba najít až 18 nových domovů pro koťata jedné kočky.


 


Kastrace a pověry: kočka

 

 

Kočka přestane chytat myši

NE, pokud je v povaze kočky „lovec“, bude lovit myšky i nadále, jenom se bude držet v blízkosti domova

 

Kočka ztloustne a zleniví

NE, zda bude zvíře tlusté a líné závisí pouze na způsobu výživy a množství pohybu stejně jako u nekastrovaných zvířat.

 

Ostatní kočky se budou stranit

NE, nic takového jsme nepozorovali, tato zvířata se ve "společenském žebříčku" řadí bez ohledu na kastraci a zachovávají si původní místo ve smečce.

 

Kočka se stane nevrlou

NE, naopak, zvíře jen přestane toužit po záletech a více přilne k majiteli.

 

Kočka musí mít alespoň jednou koťata

NE, bylo vyvráceno, že by jedna i více březostí zabránily jakýmkoli potížím spojovaným s nevykastrováním (zánět dělohy, nádory na mléčné žláze)


 


 

 

KASTRACE SAMIC



Co je vlastně při kastraci z těla odstraněno ?


Kastrace u samic se obvykle provádí dvěma způsoby.

Tzv. ovariohysterektomie je zákrok, kdy jsou z těla zvířete chirurgicky odstraněny vaječníky, vejcovody a děloha. Výhodou je odstranění dělohy tzn. téměř 100% jistota, že zvíře neonemocní zánětem dělohy. Nevýhodou je delší zákrok, větší chirurgická rána (tím pádem větší možnost komplikací hojení), vyšší cena.
Tzv.
ovariektomie je zákrok, kdy jsou odstraněny pouze vaječníky a vejcovody. Děloha zůstává a po nějaké době se stáhne na minimální velikost. Výhodou je kratší zákrok, menší rána (rychlejší hojení), nižší cena.

U koček a mladých fen preferujeme ovariektomii, u starších záleží na stavu dělohy při samotném zákroku. Pokud jsou v průběhu zákroku zjištěny na děloze jakékoliv patologické změny, dělohu odstraníme též.

Existuje alternativní řešení kastrace, dnes můžeme říci zastaralá metoda a tou je
sterilizace. Ta spočívá v podvázání vaječníků. Sterilizace ale neovlivňuje hormonální hladinu, kočka/fena stále bude mít říji, i když nebude moci zabřeznout. Sterilizace také nemá žádný efekt jako ochrana před rakovinou. Současně může dojít i ke vstřebání podvazujícího materiálu a tím obnovení plodnosti zvířete.


Bude mít stehy ?
 

V zásadě existují dvě možnosti uzavření rány – vnitřními vstřebatelnými stehy a klasickými vnějšími stehy.

Když se rána uzavírá vstřebatelným šicím materiálem, je celé vlákno schováno uvnitř rány. Je menší riziko vykousání stehů, hojení je rychlejší a rána po zhojení lépe vypadá.

Při šití vnějšími stehy se tyto vytahují po 7 – 10 dnech v závislosti na hojení rány.



Co mám očekávat v průběhu uzdravování ?
 

Vzhledem k povaze zákroku je uzdravovací proces rychlý a v naprosté většině bez komplikací. Zvíře je již druhý den schopné normálního pohybu.
Následující dny si může zvíře začít ránu
olizovat nebo okusovat, v takovém případě mu v tom musíte zabránit např. nasazením ochranného límce, nošením přelepeného košíku nebo použitím ochranného oblečku, ponožky apod. Domněnka, že sliny mají hojivý účinek, je naprosto nesprávná. V tlamičce zvířete žije mnoho druhů bakterií, kterými se olizovaná rána infikuje, navíc jazyk zvířat je velmi drsný, obzvláště u koček, a dochází tak navíc k mechanickému poškozování a následnému mokvání kůže v okolí rány. Tak se proces hojení komplikuje. Ránu udržujte v čistotě a suchu.

Mezi časté komplikace patří právě olizování a rozpad rány, infekce, reakce na šicí materiál.

 

Co když zrovna v době kastrace prožívá říji/hárání


Obvykle se kočky kastrují přímo v období říje jen zřídka, většinou k tomu dochází, když majitel včas nerozpozná, že kočka v říji skutečně je. V tomto období je totiž kastrace poněkud složitější z důvodů překrvení tkáně a rozšíření cév. Kastrace v říji sebou tedy může nést zvýšené riziko komplikací.

Klasickými příznaky říje jsou neklid, protahování se, otírání se o nohy chovatele, časté močení, nepravidelný a snížený příjem potravy nebo snaha uniknout ven za kocourem.

U feny lze většinou bezpečně rozeznat, kdy hárá, lze se tedy tomuto období vyhnout.

Co když v době kastrace čeká mláďátka ?

Kastrace může být provedena v kterékoliv době, to znamená i v době, kdy samice čeká mláďátka. Mnohokrát si majitel ale není vědom, že jeho kočka/fena je březí. Pokud máte nejasnosti nebo podezření na březost, ale nejste si jisti, informujte o tom svého veterináře ještě před zahájením operace. Ten může provést ultrazvukové vyšetření a březost delší než cca 23dní odhalit. Nebo může být provedena kastrace a vyvíjející se koťata jsou odstraněna spolu s dělohou. Vzhledem k práci navíc a delšímu času si mohou někteří veterináři počítat speciální příplatek za kastraci březí samice. Někteří veterináři také mohou odmítnout kastrovat kočku/fenu ve vyšším stadiu březosti.


Ovlivní kastrace její osobnost ?

Můžeme říci, že cca v 90% ke změně osobnosti nedojde vůbec. U některých zvířat je pozorováno celkové zklidnění, snížení fyzické aktivity. U koček, které byly před kastrací zvyklé chodit ven a lovit, tento pud nevymizí. Jen se budou mimo lov více zdržovat doma.

Za jak dlouho po vrhnutí koťat může být kočka kastrována ?

Vývoj mléčných žláz, který přichází spolu s kojením může kastraci mírně ztížit. Ideální je kastraci provést cca jeden měsíc po narození koťátek nebo po jejich odstavu. Ale pozor – pokud majitel není dostatečně obezřetný, může kočka v této jednoměsíční lhůtě opět zabřeznout.

V jakém věku může být kastrace provedena ?

Nejvhodnějším věkem pro kastraci kočky je již doba dospívání, tzn. 5. – 7. měsíc života. Některé zdroje uvádí i pozdější věk, např. 7. – 12.měsíc, ale podle nejnovějších informací z výzkumů je možné zákrok provést dříve. Některá specializovaná pracoviště dokonce kastrují kočky ve věku pouhých osmi týdnů a pokud má veterinář dostatečnou praxi, je prokázáno, že nehrozí žádné zdravotní riziko. Je třeba se však připravit na to, že zákrok provedený tak brzo může způsobit, že kočka bude v dospělosti menší, což ovšem nemá žádný vliv na její další vývoj.

U fen je prokázáno, že pokud se kastrace provede před prvním háráním, sníží se riziko vzniku nádorů mléčné žlázy v pozdějším věku cca od 90-95%. S každým háráním se procento snižuje. Jinak se fena může vykastrovat v jakémkoli věku, pokud je fyzicky v pořádku a zvládla by anestezii.

Ztloustne a zleniví moje kočka/fena po provedení kastrace ?

Zvířata bývají po kastraci klidnější a lenivější; nedostatek pohybu spolu s dobrým apetitem vede často k nadváze. Je to způsobeno změnou hormonální rovnováhy v těle. S aktivním životním stylem a správnou výživou se lze ztloustnutí zcela vyhnout, stejně jako u lidí. Kastrované kočky mohou být náchylnější na urologické obtíže. Lepší než řešit následky, je předcházet nadváze a urologickým potížím podáváním speciálního krmiva pro kastrované jedince.

 

KASTRACE SAMCŮ

 

Kastrace kocourů je nutným správným krokem jak zabezpečit, aby vyrostli v milující a přizpůsobivé obyvatele domu a stali se součástí vaší rodiny. Jedním z hlavních důvodů je snížení důsledků nežádoucího chování spojeného s říjí, které je sice v kočičím světě normální, ale pro kocoury také nebezpečné a leckdy ohrožující jejich život.
 

Hlavní výhody:

1. toulání

  • v 90% případů, kastrace kocourů postupně sníží a zcela odstraní jejich toulky
  • přibližně u 60% vykastrovaných kocourů má zákrok okamžitou účinnost

2. pouliční boje

  • v 90% případů, kastrace postupně sníží a zcela odstraní tyto projevy říje
  • přibližně u 60% vykastrovaných kocourů vymizí toto chování ihned


3. značkování

  • v 90% případů po kastraci postupně značkování zcela vymizí
  • u 80% vykastrovaných kocourů vymizí značkování ihned

Všechny tyto výhody vedou k prodloužení a zlepšení kvality života.


Nevýhody kastrace:

  • Zvyšuje nebezpečí nadváhy, protože snižuje úroveň metabolismu.
  • Redukuje hladinu fyzické aktivity.
  • Znemožňuje vystavování kocoura v jiných kategoriích než v kategorii kocourů kastrovaných.

U psů samců se kastrace tak často neprovádí, většinou je to z důvodů zdravotních (onemocnění prostaty, kryptorchismus – nesestoupení varlete do šourku, nádory varlat). Psi samci mívají větší sklony k tloustnutí než samice. Co se týká kastrace z důvodu nežádoucího chování, tak jen minimum problémů lze vyřešit kastrací.


 

Co se přesně při kastraci kocourů děje ?


Kastrace kocourů je jednodušší a méně náročnější zákrok než kastrace samic. Jedná se o oboustranné odnětí samčích pohlavních orgánů – varlat, zákrok probíhá v celkové anestézii. Samotný zákrok probíhá tak, že šourek je naříznut na dvou místech – nad každým varletem je samostatný řez. Obě varlata se vyjmou a každému zvlášť se podváže semenný provazec a vyživující céva vstřebatelným šicím materiálem. Poté se obě varlata odstřihnou a semenné provazce se nechají vklouznout zpět do operačních ranek. Kastrační ranky jsou malé a nezašívají se, aby mohl vznikající sekret volně odtékat a nevznikaly otoky.


Jaký je vhodný věk pro kastraci ?


Podle nejnovějších doložených průzkumů lze zákrok provádět prakticky již od 8. týdne věku. Někteří veterináři doporučují kastrace mezi 3. a 5. měsícem života, jiní později cca kolem 5. – 7. měsíce života. Další názor, který má své stálé uplatnění v praxi je kastrace až v 1 roce života - až se dokončí tělesný i psychický vývoj. Jedním z vodítek může být doba, kdy kocour začne poprvé značkovat.

Dle studií z amerických veterinárních průzkumů nebylo prokázáno, že by tzv. brzká kastrace v období od 8. týdnů do 5. měsíce měla jakékoliv zdravotní následky do budoucna. Často se uvádí, že takto brzká kastrace i kastrace v období 5. – 7. měsíce způsobuje ucpávání močových cest a pozdější zvýšené riziko zánětů a nemocí. Ovšem fakt je ten, že to nezávisí na věku, kdy je kastrace provedena, neboť dle srovnávacího výzkumu je počet kocourů kastrovaných dříve i počet kocourů kastrovaných později, kteří trpí zánětem močových cest v průměru naprosto srovnatelný.

Jaký je průběh rekonvalescence ?

 

Většinou rychlý. Po probuzení držte kocoura 1 – 2 dny doma pod dohledem, pokud je to možné, na kontroly většinou není nutné docházet.
Ojediněle se mohou vyskytnout infekce kastračních ran, sklouznutí podvazů nebo nesnášenlivost na některý typ anestetik, léčiv nebo vláken. Pokud budete pozorovat jakékoliv nenormální projevy, neprodleně navštivte svého veterináře.